1)Regionalistika- základní vymezení

a)       uměj charakterizovat regionalistiku z pohledu rámcového a souhrnného vědního oboru

Rámcový obor: tzn. ,že vlastní předmět lze zkoumat pomocí poznání jiných vědních oborů, má charakter interdisciplinárního přístupu s východiskem ve fyzické a socioekonomické geografii, jejím vlastním předmětem jsou prostorové vztahy( neomezuje se pouze na geografii), jevy a procesy jsou studovány komplexně a souvztažně, sledují poslání řešit reg. disparity, zachovávat obydlený prostor( z hlediska vyčerpatelnosti zdrojů), základním postupem je prozkoumat osobitost regionů, hledat potenciál jejich hosp., sociál., kult.vzestupu.

Souhrnný obor: integruje poznání mnoha vědních oborů a teprve v jejich komplexním pojetí je možno studovat obor regionalistiky. Vychází z geografie, dále připojuje ekologii a demografii( vědy, které se zabývají prostorem jako přirozeným prostředím života lidí), dále ekonomii, sociologii, právní vědy, správní a polit.vědy(vědy, které promítají prostor jako kulturní a sociální prostředí života lidí). Při zkoumání využívá metodologicky poznání matematiky a statistiky.

b)       orientuj se konkrétně v předmětných druzích regionalistiky čerpajících z jednotlivých vědních oborů

Předmětný okruh                                                                 Zdroj, vědní disciplína

Konceptualizace regionů, reg.struktur, vývoje lokalit         Integrované poznání plynoucí z inspirujících vědních

a regionů                                                                               disciplín

Geografický prostor jako podmínka života                          Geografie

Ekon.rozvoj za pod.šetrného zacházení s přír.                     Ekologie

zdroji, využívání pozemků 

Osídlení, obyvatelstvo, mobilita, migrace                           Demografie

Regionální, urbánní, enviromentální ekonomika                Ekonomie

Soc.problémy v souvis. s reg.disparitami,

Kult.rozvoj v regionech                                                       Sociologie

Územní správa a samospráva, reg.aspekty

itegračních procesů                                                             Politické a správní vědy

Urbanizace v souvislosti s územním plánováním,

managment regionů, měst a obcí                                         Vědy o řízení

Metody prostor.analýzy                                                       Matematika a statistika 

c)       orientuj se konkrétně v geografii jako východisku regionalistiky

Předmětný okruh regionalistiky, který vychází z geografie, je geografický prostor jako podmínka života. Tento předmětný okruh vychází jednak z fyzické geografie(tj. popisu daného regionu z hlediska přírodních a klimatických podmínek) a z části sociální geografie a to z geografie lidských sídel, která se dělí na venkovská sídla a městská sídla. Geografie lidských sídel se zabývá jednotl.druhy lidských sídel, jejich vývojem, funkcemi, polohou, rozmísťováním a vzájemnými vztahy. Zákl.objekty zkoumání jsou městská sídla x venkovská sídla. Zákl.disciplíny geografie jsou sociální (geogr. obyvatelstva, lidských sídel), fyzická( např. zeměpis).

d)       Orientuj se konkrétně v ekologii jako inspiraci regionalistiky

Ekologií rozumíme formování a fungování biolog.systémů a jejich vzájemné ovlivňování ve vztahu k životnímu prostředí. Faktory máme abiotické(teplota, sluneční svit), biotické(faktory živých systémů), a antropogení(činnosti člověka ve vztahu k život. prostředí). Ekologie se v regionalistice uplatňuje v předmětném okruhu, který se zabývá ekon.rozvojem za podmínek šetrného zacházení s přírod.zdroji. Trvale udržitelný rozvoj je rozvoj, který umožňuje zajistit naše dnešní potřeby tak, aby nebyla narušena práva budoucích generací mít stejný přístup ke zdrojům přírody jako má dnešní generace.

e)       orientuj se konkrétně v demografii jako inspiraci regionalistiky

Demografie je přírodně společenská věda, jejímž předmětem jsou demograf.jevy a procesy. Jevy jsou biologické(narození, úmrtí, potrat) a sociální(sňatkovost, rozvodovost, porodnost). Předmětný okruh regionalistiky, který vychází z demografie se zabývá osídlením, demogr.vývojem obyvatelstva, jeho mobilitou a migrací a to jak ve světovém měřítku, tak i v jednotl.regionech.

Demografická reprodukce: představuje přirozenou reprodukci obyvatelstva s vyloučením migrace.

Přirozený přírůstek/úbytek: rozdíl mezi počtem narozenými a zemřelými za určité období.

Nejvýznamnějšími demogr. událostmi je narození a úmrtí(porodnost, úmrtnost). Ukazatel porodnosti je hrubá míra porodnosti(počet živě narozených dětí na 1000 obyvatel stř.stavu populace). Naděje dožití je věk, který udává, jakého věku se v průměru dožije jedinec v určitém roce.

Francouzský typ demogr.revoluce: téměř stejně probíhá pokles úmrtnosti a porodnosti. V důsledku to má pouze malý vzestup stavu obyvatel. Anglický typ: 1.fáze pokles úmrtnosti při vysoké porodnosti = zvýšení počtu obyvatel, 2.fáze pokles porodnosti ve větší míře než úmrtnost má za následek méně výrazné zvýšení počtu obyvatel. Japonsko mexický typ: typický pro rozvojové země, 1.fáze- pokles úmrtnosti v důsledku zlepšení hygieny a souč.roste porodnost, 2.fáze rychlý pokles porodnosti ´= celkový značný nárůst počtu obyvatel.

Mobilita: hybnost, je nejobecnějším pojmem při studiu prostorových pohybů(přechodné pobyty, pobyty s různou délkou a periodicitou, za různým účelem)

Migrace: stěhování, představuje přemísťování osob přes libovolné hranice spojené se změnou bydliště na jakoukoliv dobu. Vystěhování je emigrace, přistěhování je imigrace. Migrace se hodnotí pomocí objemu migrace, což je úhrn všech přistěhovalých a odstěhovaných na určitém území a za určitý čas. Nebo migračním saldem, což je rozdíl mezi přistěhovanými a odstěhovanými za určité období na urč.území.

Dojížďka: pohyb do cílové oblasti

Vyjížďka je pohyb ze zdrojové oblasti.

2)Regionalistika, regionalizace, regionalismus

a)       co znamená regionalizece

Regionalizace a regionalismus reprezentují vždy určité činnosti praktického charakteru, při níž způsob vykonávání nemusí mít vždy charekter vědecké metody, vědecké práce. Regionalizace je regionalizační činnost, neboli umísťování někam a vychází z poznatků regionalistiky.

b)       Uměj vymezit regionalizaci v širším a užším pojetí

 V širším pojetí(od malička) přesahuje rámec regionalistiky. Slouží k popisu organizece veškerých sociálních činností v prostoru a času.Příkladem je analýza vzájemného ovlivňování fyzického prostředí žítí lidí a jejich aktivit.

V užším pojetí je v rámci regionalistiky a jsou to činnosti zaměřující se na vymezení regionů a to co nejtypičtěji.

Regionalizační činnosti se provádějí s cílem vyjádřit společ.požadavky na účelné a šetrné zacházení s prostorem. K tomu napomáhá prostorové mapování.

        c) Co znamená regionalismus

Regionalismus je určitým druhem společ.praxe, který regionalista v rámci svého předmětu studuje. Vyvíjí se jako proces, nejde jen o fyzický prostor, ale také o postoj sociální, který se vytváří v určitém prostoru. Regionalismus je vázán na fyzický prostor, takže má lokalizovanou podstatu.

d)       regionalismus v širším a užším pojetí

V širším pojetí se regionalismem přednostně zabývá sociologie a politické vědy. Vyjadřuje jeden z mnoha existujících druhů  sociál.hnutí. Fyzický prostor zde není relevantním kritériem.

V užším pojetí je  bezprostředním předmětem regionalistických studií., je společ.praxí, která vyjadřuje úsilí o zachování kult. A etnických tradic určitého území.

     e) tradiční a soudobý regionalismus, zdola a shora

Tradiční: je charakteristický pro období vzniku a 1.vlny, projevuje se zejména kulturním zviditelňováním prostřednictvím vzdělávání, osvěty, zřizování příslušných organizací pro udržení reg.tradic. Soustředí se na sociokulturní hnutí.

Soudobý: je charakt.pro druhou vlnu vzestupu, navazuje na tradiční, avšak čím dál více zdůrazňuje politickosprávní oblast života.  Vyjadřuje se v politickém regionalismu a ve funkčním regionalismu( ekonomicky zaručené pravomoci pro vlastní rozhodování).

Zdola: endogenní, projevuje se motivací a iniciativou obyvatel daného území znovurozvíjet své tradice, zvyky, výrobky a svátky.

Shora: exogenní, je propojen s reg.politikou a jejím uplatňováním podpory reg.rozvoje, třeba i v rámci EU. Např. státní a evropské fondy podporující reg.rozvoj.

       f) 7 tendencí a projevů soudobého regionalismu

1. Úsilí o utváření reg.samosprávy s širokými pravomocemi (Valašské království, Žižkovská republika)

2. Existence regionalistiky zaměřených polit.stran, organizací, hnutí (Moravská dem.strana, Liga severu)

3. Snaha o zapojení do národních uskupení, která působí pro prosazování zájmů (výkonné výbory v rámci EU)

    ČR má 13 euroregionů, např, Nisa, Krušnohor, Pomoraví, Těšínské slezsko, Bílé Karpaty, Šumava, Labe,..

4. Orientace firem na reg.sféru jejich působnosti (reg.banky, Olomoucké tvarůžky, Karlovarské oplatky)

5.Udržování a obnova tradičních aktivit včetně reg. symboliky(vlajky, znaky-Vlámský region, Znojemské               

   vinobraní)

6. Rozvoj sdělovacích prostředků reg.původu (Deníky Bohemia, Rádio Blaník, Televize Dakr)

7. Násilné formy prosazování politické autonomie (Baskicko, bývalá Jugoslávie)

3) Region, základní pojem regionalistiky

a)       uměj definovat region

Regiony jsou typické od sebe vzájemně rozlišitelné, oddělené jednotky. Je to komplex vznikající regionální diferenciací krajiny, nebo je to sociálně geografický subsystém a současně sociálně geografické systémy, které jsou výsledkem formování nové geografické společnosti. Regiony určuje geogr.umístění- přírodní faktor, na které se váže působení společenských, kulturních faktorů.

b)       Poznej faktory, které ovlivňují prostorovou organizaci společnosti a uměj aplikovat jejich ukazatele

CHAREKTER FAKTORU                               DRUH FAKTORU                       UKAZATEL

                                                                        Přírodní                                           nadm.výška V

                                                                                                                                Poměr nížiny k pahor. S

Exogenní-shora                                               Demografický                                 prům.věk V

                                                                                                                                Prům.dětské popul. k dospělé

Zásah člověka                                                 Ekonomický                                    počet podnikatelů V

                                                                                                                                Struktura prac.přílež. S

Endogenní- zdola                                            Správní                                           počet obcí V

                                                                                                                                Průměr obcí k větším sídlům S

                                                                        Sociálně kulturní                            Počet knihoven V

                                                                                                                               Vzdělanostní struktura S

c)       Poznej základní dílčí charakteristiky regionů a jejich struktury(vnitřní a mezi sebou)

HRANICE REGIONU, STRUKTURA REG., REG:STRUKTURA, HIERARCHIE

Hranice: fyzicko geografická- liniová (řeka), zonální (pohoří). Hranice, která vznikla pomocí člověka je obvykle ostřejší (ulice, polit.a správní hranice)

Struktura regionu: je vnitřní struktura, charakter vnitřní struktury rozlišuje dva typy regionů: homogenní a nehomogenní. Homogenní vyhledává stejnost, podobnost buď ve shodě jednoho kritéria nebo ve shodě více kritérií. Shoda ale musí být ve všech daných kritériích. Nehomogenní se označuje jako heterogenní, nodální, spádové, uzlové, funkční. Homogenní a heterogenní regiony se odlišují především ve funkčnosti.

Regionální struktura: popisujeme ji pomocí makroregionu, mikroregionu a mezoregionu. Je to poměřování menších a větších regionů.

Řád a hierarchie: vyjadřuje vyšší, nižší nadřazenost a podřazenost z hlediska vybavenosti službami a zbožím. Vyšší řád služby poskytuje, nižší přijímá. Pojem regiony vyjadřují vyšší řád a pojem subregiony nižší řád. V ČR se dělí regiony z hlediska hierarchie na strukturálně postižené, hosp.slabé a venkovské regiony, dále pohraniční území apod.

     d) Uvědom si rozdíl mezi územně správním uspořádáním a územně prostorovým uspořádáním

Územně správní uspořádání vyjadřuje způsob, kterým je soudobý stát rozdělen na jednotky, vnichž je vykonávána veřejná správa. Státní správu vykonává stát a jeho orgány, samosprávu vykonávají orgány územní, profesní, zájmové apod. Veřejná správa je vykonávána obecními, krajskými a speciálními úřady.

Prostorové uspořádání je systém střediskových měst, řád a hierarchie regionů.

      e) Orientuj se v územních statistických jednotkách používaných pro potřeby politiky na úrovni EU

JEDNOTKA                                               VELIKOST                                               PŘIKLAD ČR

NUTS 0                                                       stát                                                            není ( Francie)

NUTS 1                                                       3-7 mil.obyvatel                                       ČR

NUTS 2                                                       0,8-3mil.obyvatel                                     regiony soudržnosti (8, SZ,)

NUTS 3                                                      150-800tis.ob.                                           kraje (14)

LAU 1                                                                                                                          bývalé okresy (77)

LAU 2                                                         obce                                                          6249 obcí

            4)Sídla, osídlení a sídelní struktura

a)       rozlišuj mezi pojmy sídlo, obec, osídlení(sídelní struktura)

Sídlo: je základní jednotka osídlení- relativně malé, pevně ohraničené území, je to každé obydlené místo včetně přilehlých ploch které jsou jeho obyvatelem využívány. Je to výsledek působení podmínek přírodního a socioekonomického charakteru.

Osídlení: neboli sídelní struktura je soustava sídel včetně jejich hierarchie, funkční struktury a vzájemných vazeb mezi sídly.

Obec: je druh osídlení vázané na správní činnost

b)       Poznej základní ukazatele charakterizující osídlení

Počet obcí-V, průměrná velikost obcí-V, Struktura obcí dle velikostních skupin-S, Podíl obcí jednotl.velikostních kategorií na celkovém počtu obyvatelstva-S

       c) uměj charakterizovat venkovská a městská sídla včetně příslušných znaků

KRITERIUM                                         MĚSTSKÉ SÍDLO                             VENKOVSKÉ SÍDLO

Velikost                                                  větší                                                      menší

Stáří                                                         mladší                                                  starší

Rychlost vývoje                                      dynamičtější                                         pomalejší

Funkce                                                     nezemědělský char.                             Spíše zeměd. nebo návazné

Homogenita/heter.                                  Heterog.struktury obyvatel                  větší homogenita struktury

                                                                využití ploch, funkcí, stavu žití           obyvatel……

Město je charakterizováno vnitřními a vnějšími znaky.

Vnější znaky: -vytvořený půdorys a vytvořené zřetelné jádro, větší podíl neobývaných budov, různorodá struktura zastavěné plochy, funkční diferenciace zastavěné plochy.

Vnitřní znaky: vysoký stupeň koncentrace obyvatel, diferenciovaná zaměstnanost dle odvětví, různorodost hosp.činností a městských funkcí, vyvinutá středisková funkce města

     d) Poznej základní funkce měst

Městotvorná fce: plní ty ekonomické činnosti, jejichž produkce je určena i pro vnější okolí. Je to to, co dělá město městem(divadlo, lázně, rekr.střediska)

Městoobslužná fce: ty činnosti, které slouží především pro potřeby obyvatel města(školy, knihovny, obchody s potravinami)

e)       poznej klasifikace měst

Klasifikace měst dle N.P. Gista a S.F. Favy

1, výrobní střediska

2, Obchodní města

3, Politická nebo správní města

4, Kulturní a výchovná střediska

5, Zdravotní a rekreační střediska

6, Vojenská města

     f) Poznej, co jsou systémy měst

Systém měst znamená, že existují seskupení městských sídel tolik na sobě závislých, že změna v jednom vyvolá změnu i v ostatních  městských sídlech daného seskupení.

Státy s významnou rolí hl.města: FR, Maďarsko, Švédsko, Finsko

Státy s významnou rolí hl. města a konkurencí dalších: Itálie, Holansko

Státy bez významné role hl.města: neevropské země, částečně Německo

       g) Kritéria pro třídění a analyzování městských a venkovských sídel

MĚSTSKÁ SÍDLA

Velikost: malá, střední, velká, velkoměsta a metropole

Poloha: např.lineární, šachovnicový, koncentrický půdorys města

Vznik: spontánně, nebo na tzv.zelené louce

Vývoj: rychlost(pomalu, rychle), směr vývoje(rozvoj, stagnace, úpadek)

Funkce: převládající poslání města(viz. funkční klasifikace měst)

VENKOVSKÁ SÍDLA

Velikost: samota, víska, vesnice

Typ: zabývá se centralitou- podle centrálního místa

Poloha: situuje sídlo vůči vodním zdrojům, klimatu, půdy nebo používaného materiálu(dřevo, cihly)

Funkce: klasifikuje venkovská sídla-pevnosti, klášterní, selské, vinařské, sklářské

          h) Uměj klasifikovat venkovské regiony z hlediska fyzického prostoru, času, venkovské substruktury, venkovské soc.kultury

 Venkovská společnost jako fyzický prostor: převaha přírodních porostů, otevřená krajina, významnost klimatu a počasí, agro-leso pastevní využití prostoru, nízká hustota zástavby a osídlení, decentralizovaný způsob osídlení v malých sídlech, nekompletní technická infrastruktura

Venkovská subkultura: sepjetí s přírodou, pevnost normativního řádu, nedůvěra ke změnám, důvěra v lokální záležitosti, neanonymní žítí, decentralizovaný způsob žití

Venkovská společnost z hlediska času: cyklické pojetí času, od zimy do zimy

Venkovská sociální kultura: venkované jsou považováni za tzv. sociální vrstvu, mohou vytvářet tzv.pravou skupinu, venkovský život je spíše neformální, slabší diferenciace soc.struktury, slabší soc.mobilita. Mají příbuzenský nebo sousedský charakter žítí.

             i) Poznej typologii regionů z hlediska míry rurality

Převážně venkovský region: PRR, více než 50% obyvatel z celkového počtu žije v obcích, jejichž hustota zalidnění je menší než 100 ob. na km2

Významně venkovský region: SRR, 15-50% obyvatel…..

Převážně městský region: PUR, méně než 15% obyvatel…..

           j) Uměj uvést příklad evropských zemí podle míry rurality

Silná dominance venk.regionů, nebo zejména venk.reg.: Finsko, Švédsko, Dánsko

Duální reg.struktura, větší rovnováha mezi venkovskými a městskými reg.: Irsko, Rakousko, Francie, Řecko, Španělsko, Portugalsko

Silná dominance převážně městských regionů: Německo, Itálie, V.Británie, Belgie, Nizozemí

      k) Uměj uvést příklad nepříznivých podmínek vývoje regionů

Podmínky demografického charakteru: nízká hustota osídlení, nepříznivá věková struktura, negativní populační vývoj

Podmínky socioekonomického charakteru: vysoká nezaměstnanost, nízký hrubý domácí produkt, nízký důchod ze zemědělství, vysoký podíl zaměstnanosti v zemědělství, negativní vývoj zaměstnanosti.

     l) Co znamená koncepce střediskového uspořádání struktury ČR

-je kladen důraz na větší koncentraci obyvatel do měst a zároveň odstranění rozdílů mezi městem a venkovem, to má za následek, že mnoho venk.sídel zaznamenalo úpadek.

Základní koncepcí je budování :Střediskových sídel-1.stupně místního významu, 2.stupně obvodního a oblastního významu a 3. stupně oblastního významu

                                                   Nestřediskových sídel- trvalého významu, dočasného významu a ostatních

       m) Uměj charakterizovat sídelní strukturu ČR podle jejích základních parametrů a ukazatelů

Parametry: hustá síť sídel, regionální diferenciace v hustotě sídel, zřetelná diferenciace sídel na venkovský a městský prostor, silné zastoupení malých a středně velkých měst, střední urbanizovanost na úrovni makroregionu, nejvíce urbanizované jsou Severočeský, Severomoravský a Praha, středně urbanizované jsou Západočeský a Jihomoravský a průměrně urbanizované jsou Východočeský, Jihočeský a Střední Čechy

Ukazatelé: Rozloha                   78 864 km2

                   Počet obyvatel        10 223 713

                   Hustota zalidnění   129 ob/km2

                   Počet obcí               6 249

        n) Uměj uvést příklady ukazatelů používaných pro charakterizování sídelní struktury v ČR

Téměř 80% z celku obcí nepřesahuje počtem obyvatel 1000 osob. V těchto obcích žilo v r.2000 pouze 17,2% z celku obyvatel ČR.

Velikostní kategorie: 1000-1999 ob……26,2% ob….5615 obcí(90% obcí ČR)

                                   Do 10 000 ob…….53,8% ob….2,1% obcí ČR

5) Urbanizace-komplexní společenský proces územní dělby práce

a)       uměj vysvětlit a používat základní pojmy související s urbanizací

Základní rámec a pojmy: tradiční společnost        mění ue na   moderní společnost

                                         Zemědělskou(agrání)    mění ue na    průmyslovou(industriální)

                                         Venkovskou(rurální)     mění ue na   městskou(urbánní)

URBANIZACE ZNAMENÁ POMĚŠŤOVÁNÍ SPOLEČNOSTI

Ue je univerzální proces, zasahuje veškerý prostor, má různé podoby dle lokálních faktorů a zasahuje do všech sfér života společnosti.

b)       Uměj charakterizovat základní jevy spojené s urbanizací

Urbanizaci doprovázejí základní jevy:

Industrializace-klasická ue

Růst sektoru služeb-postindustriální ue

Aglomerace-      demografických projevů-koncentrace populace ve M

-          technických procesů-koncentrace infrastruktur pro výrobu a spotřebu ve M

-          hosp.procesů-koncentrace výroby a služeb ve M

-          společensko-politických procesů-koncentrace veškerých činností a diferenciace činností

-          projevy v sociokulturní oblasti-změny v normativní kultury, změny způsobu života

-          projevy v osídlení a sídelní struktuře-roste velikost sídel, diferenciace sídel, zvětšuje se rozsah základních reg.jednotek , zvýrazňuje se hierarchie a řád regionů, vznikají nové formy osídlení

       c) Uměj uvést příklady pozitivního a negat.působení ue

+ hosp.růst, rozvoj společnosti, pokrok

- UE je faktorem snižování kvality žití, nedostatek prostoru, nezdravé život.prostředí, nevšímavost a neprůhlednost soc.vztahů

      d) Uměj uvést a stručně vysvětlit obsah různých pojetí UE

Demograficko-geografické pojetí: 30.léta 20.st., koncentrace obyvatel do měst, zvětšování podílů obyvatel ve M, mobilita V-M

Kulturně-sociální, sociálně psychologické: změna v normativní kultuře a způsobu žití

Systémové pojetí:

                    -      UE ekonomická-přechod od zeměd. k prům. a službám

-          UE demografická-mobilita V-M

-          UE prostorová- MxV

-          UE sociální-urbanismus jako způsob života

      e) Uměj rozdělit proces UE do fází a etap a aplikovat toto dělení na země 1.a3.světa

1. fáze-klasická UE-industriální, etapa extenzivní(mobilita V-M), etapa intenzivní(posilování vazeb V-M)

2. fáze postindustriální UE-růst služeb

                    -      suburbanizace(rozpínání městského prostoru)

-          desurbanizace(promísení původně M a V prostoru)

-          reurbanizace(obnova centrálních částí měst)

Urbanizace ve 3. světě má charakter klasické UE etapu extenzivní

      f) Uvědom si období, ve kterých se UE  v 1.2.3.světě vyvíjela ve fázích a etapách

1. SVĚT

r. 1750 klasická UE spojena s industrializací-extenzivní etapa

r.1910 postindustriální UE , změna do intenzivní etapy, metropolizace

r.1960 nástup suburbanizace, metropolizace pokračuje

r.1971 nástup desurbanizace- emigrace z metropolitních oblastí

r.1985 nástup reurbanizace.obnova městských jader

2.SVĚT

UE od r. cca 1830, má charakter pozvolný a méně problematický

3. SVĚT

UE od r. 1930 a má charakter rychlý a více než problematický. Je na úrovni klasické UE v etapě extenzivní

    g) Uměj uvést vývoj UE v ČR

1830-1930 klasická UE

1940 rozvoj nových prům.center, železnice a dopravy

Vzestup:největší Jablonec, Most, Děčín UL, Ostrava, Karlovy Vary, HK, TP

              Výrazný: PHA, LB, Brno, Plzeň, ČB

              Růst: Opava, Olomouc, Prostějov

Stagnace: Jihlava, Cheb, třebíč, K.Hora, Kolín, ČL, Znojmo

Úpadek: zemědělských oblastí, došlo k soustředění ob. do měst , poč.90.let zastavení Ue-většina měst začala ztrácet obyvatelstvo, rostou malá a střední města, od r. 1989 postindustriální UE, vyostřuje se příznivější pozice Čech vůči Moravě, problémovost prům.oblastí zaměřených na těžký prům.

       h)Poznej jak se funkčně vyvíjí světová města pod vlivem UE v globálním měřítku

Globální města: jsou centry světového a hosp., polit. dění( New York, Tokio, Londýn)

Řídící centra: koncentrují v nich sídla nadnárodních firem, které své aktivity vyvíjejí od globálních zájmů

Modulová výrobní centra: místo, kam TNC soustřeďují čísti výroby( irský Belfast)

Překladiště pro 3.svět:přístavní města( Marseile, Los Angeles)

Města důchodců: na jižním pobřeží Anglie, ve Šp. A Port., rekreační a odpočinkové pro seniory

      i) Poznej jak se vyvýjí struktura města jako sídla pod vlivem suburbanizace

Dochází k jejich úpadku.

+ reakce na 60.léta, myšlenka recyklace měst, přesun obyvatel do předměstských a příměstských zon, rozvíjí se doprava, vylepšuje se soc.kultura místního obyvatelstva

- zvyšuje se zápor půdy, spotřeba energií a vody, stupeň automatizace, zvyšují se nároky a náklady na mobilitu osob

      j) Poznej základní tendence vývoje měst v důsledku UE v 1.a3. světě

V zemích 3. světa rostou velkoměsta rychleji, než v zemích 1. světa- překotný růst měst, demografická exploze, bohatí žijí v centru, je zde velké zastoupení mladého obyvatelstva- kolem 30 let.

6) Regionalistika ve vztahu k veřejné správě, reg.politice, reg.rozvoji

Regionalistika a veřejná správa

            a) poznej principy koncepce územní správy a zařazuj je dle předmětných okruhů reg.

1)Územní samospráva musí být garantována v ústavě-územní správa a samospráva, reg. aspekty integračních procesů

2) Územní správa má právo zabývat se každou záležitostí, kromě těch, které jsou svěřeny vyššímu řízení-předmětný okruh tentýž

3) Územní správa není pasivním vykonavatelem z centra, vyvíjí úsilí v zájmu komunity a reg,ekonomiky-regionální, urbánní, enviromentální ekonomika

4) Rozhodnutí o reformách územní správy a změnách místních hranic se přijímají demokrat.způsobem- metody prostorové analýzy

5) Územní správa slouží obyvatelstvu

6) Občané sami rozhodují o rozvoji komunit(investiční plány)

7)Alokace finančních zdrojů( místní daně, poplatky) musí být úměrná úkolům územní správy-reg. urbánní, envirom.ekonomika

       b) Poznej úkoly územní správy a zařazuj je dle před.okruhů regionalistiky

1)Efektivní a demokratická dekoncentrace st.správy-územní spr.a samospr., reg.aspekty integr.procesů

2) Decentralizace moci, odpovědnosti a prostředků tak, aby byla zajištěna dostatečná majetková základna pro soc.a ekon. Politiku- reg., urbánní, envirom. Ekonomika

3) Vytváření vlastních zdrojů-ekonomika

4) Podnikatelské řízení měst a obcí-urbanismus v souvislosti s územním plánováním, management regionů, měst a obcí

5) Integrace obcí na základě ekon. a dalších zájmů-ekonomika

6) Výukové programy pro zastupitele a zaměstnance měst- soc.problémy v souvislosti s reg.disparitami, kult.vývoj v regionech

7)programy spolupráce územní správy s centrálními orgány-územní správa a samospráva

8) Zajištění důstojného soc. zajištění zastupitelů a zaměstnanců měst a obcí-soc.problémy…

9)Informatizace a komputerizace-management regionů, měst a obcí

       c) Rozlišuj mezi postavením jednotl.druhů obcí v ČR z hlediska veřejné správy a poznej jejich strukturu

Obce v ČR rozděleny do 4 kategorií

1)Praha

2) Města se zvláštním postavením(statutární)-Kladno, Č.Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, LB, HK, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Opava, Havířov, Most

3)Ostatní místa

4)Další obce- 6249 obcí, 387 obcí s pověřeným OU, 205 obcí s rozšířenou pravomocí

     d) Poznej organizaci veřejní správy v ČR a zvažuj aplikace na úsek územní správy

Státní správa- přímá(hlava státu, vláda, ministerstva, jiné ústř.úřady, územní odborové úřady, veřejné sbory)

                       nepřímá( kr.úřady, OU, UPU? URP)

                       nezávislá( st.úřady vykonávající st.správu mimo org.soustavu řízenou vládou)

Samospráva-územní, zájmová nebo profesní(komory)

Ostatní veřejná správa-další subjekty veřejného nebo soukr.práva, stanoví li to zákon

 Regionalistika a reg.politika

       a) poznej jak se v etapách vyvíjela reg.politika v EU

1958-1973

-individuální přístup bez koordinace na nadnárodní úrovní, pozornost EHS se soustředila na odstraňování obchodních bariér, 1960 založen Evropský sociální fond ESF, 1962 založen Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond EZPZF

1974-1985

-směřována podpora regionům s převahou zemědělství a reg. postižením změnami v průmyslu

1986-1993

-schválen akt o jednotné Evropě, středně dobé plánování reg.programů, 1988 integrace reg.politiky s částí agrární a soc.politiky do tzv. strukturální politiky

1994-1999

 6 cílů strukturální politiky: podpora rozvoje a strukturálních změn zaostalého regionu, přeměna regionů nebo jejich částí, které jsou vážně ohroženy hosp.úpadkem, boj s dlouhodobou nezaměstnaností a podpora integrace mladých lidí a osob vyřazených z trhu práce do pracovního poměru, podpora adaptace pracovníků na hosp.změny a změny ve výrobě, podpora rozvoje venkovských regionů, urychlením strukturálních změn v zemědělství a podporou modernizace a restrukturalizace rybolovu, umožnění rozvoje a strukturálních změn venkovských regionů

2000-2006

počet cílů zredukován na 3, cíl 1 je 1+6, cíl 2 je 2+5, cíl 3 je 3+4

                  b)  Uměj přiřadit k dílčím cílům reg.politiky strukturální fondy, z nichž lze čerpat  podporu

Cíl 1: Podpora rozvoje a strukturálního přizpůsobování regionů, které ve svém rozvoji zaostávají za ostatními

Evropský fond reg.rozvoje, ESF, EZPZF, Finanční nástroj pro řízení rybolovu

Cíl 2: Podpora soc. a hosp. konverze oblastí, které se potýkají se strukturálními problémy

EFRR, Kohezní fond, ESF

Cíl 3: Podpora adaptace a motivace politik a systémů vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti

ESF

      c)Uvědom si na jakých úrovních a jakými orgány se zpracovává a realizuje reg.politika

 Na úrovni republikové: státní, zajišťují ji příslušné ústřední orgány státní správy, která má především selektivní charakter, speciální podpora.

Na úrovni regionální: orgány reg.samosprávy, která má celoplošný charakter a zaměřuje se na vnitroregionální problematiku(obce, mikroregiony), je nadnárodní

     d) Poznej základní směr reg.politiky v ČR

K základním okruhům reg.strategie patří:     

                    -      analyzovat reg.rozvoj v ČR za uplynulé období

-          vymezit slabé a silné stránky rozvoje jednotl.reg.

-          navrhnout strategii dalšího prostorového rozvoje a vymezit priority

-          vypracovat doporučení pro jednotlivé orgány ohledně programových podpor

Reg.disparity v ČR:

-          významný rozdíl mezi Prahou a všemi ost.kraji

-          v Ostravsko Slezském a Ústeckém kraji vysoká nezaměstnanost

-          problémy v zemědělství v oblastech se stíženými podmínkami

-          velké vnitřní sociálně ekonomické rozdíly mezi kraji

Reg.se soustředěnou podporou státu:

Strukturálně postižené oblasti-hl.pánevní oblasti Severních Čech, Ostravsko, Kladensko

Hosp.slabé regiony-s nižší hosp.a životní úrovní, převážně jde o venkovské oblasti

Ukazatele:

Pro strukturálně postižené oblasti-zaměstnanost v průmyslu, vývoj zaměstnanosti v prům. za posledních 5 let, míra nezaměstnanosti, počet podnikatelů na 1000 osob

Pro hosp.slabé regiony-míra nezaměstnanosti, daňové příjmy místních rozpočtů na obyvatele, průměrná mzda, podíl zaměstnanosti v zem. A lesnictví, vývoj zaměstnanosti v zem. les.za posledních 5 let, hustota osídlení

Pro zemědělsky problémové regiony- míra nezaměstnanosti, hustota osídlení, nadm.výška, svážitost, produktivnost půd, podíl venk.obyvatelstva, migrační saldo, příjem, mzdy v zemědělství

Regionalistika a regionální rozvoj

                 a) Rozlišuj mezi pojmy reg.rozvoj, reg.plánování, územní rozvoj, program rozvoje regionu a jeho částí, růstový pol, rozvojové centrum

Reg.rozvoj: zahrnuje územní aspekty, ekonom.,ekolog., sociální i kulturní otázky, zabývá se jím většina územně správních jednotek a vychází z platného zákona

Reg.plánování: je zákl.nástrojem pro reg.rozvoj, zahrnuje výběr cílů, úkolů a činností a k jeho etapám patří analýza, strategie, programy a realizace

Program rozvoje reg.: jeho cílem je diagnostikovat území, identifikovat rozvojové předpoklady a problémy pro projekty na rozvoj regionů a jeho částí. Návrh programu obsahuje podrobnou analýzu a v druhém bodě syntézu a závěr, což znamená určit předpoklady, problémy, strategii rozvoje a rozsah investic.

Růstový pól: místo označované jako motor růstu, představují sídla firem působících v odvětví, která přispívají k rozvoji reg.

Rozvojová centra: mají menší důležitost, místa s koncentrovanými investicemi do technických infrastruktur, jsou atraktivní pro podnikatele, neurčují směr odvětví. Tvoří pouze zákl.předpoklad k podnikání.

         b) Podrobně se seznam s charakteristikami endogenního a exogenního přístupu k reg.rozvoji

EXOGENNÍ REG.ROZVOJ                                                             ENDOGENNÍ REG.ROZVOJ

                                                Hlavním řídícím centrem je

centrum                                                                                             lokalita

                                                Způsob řízení je:

centralický                                                                                        decentralizovaný-moc lokálních úřadů

                                                Hl.zdroje RR jsou spatřovány v

vnějších zásazích ekon.char.                                                            vnitřních zdrojích integr.char.

technických inovacích                                                                     soc.inovacích-co a jak dělat nově

                                               Hosp.potenciál reg. spočívá v

aglomeračních úsporách                                                                  lidském kapitálu-znalosti, zkušenosti

Úsporách prac.nákladů

                                              Hl.výkonné subjekty rozvoje jsou

globální firmy diktující podmínky                                                    lokální firmy reagující na podmínky daného p

v daném prostředí

                                              Zdůrazňuje se potřeba investic do

technicko-ekonomických oblasti                                                      vzdělávání

                                              Hlavním efektem je

optimální výběr lokalizace                                                                optimální výběr výrob lokálních firem                      

výrobních faktorů z hlediska firmy                                                    z hlediska prostředí

c)       Věnuj pozornost ukazatelům a postupu při výběru regionů, které zasluhují podporu

Ukazatelé:

-          hlavním je příjem na obyvatele a tzv.stávající a budoucí nerovnováha zaměstnanosti

-          populační vývoj a migrace

-          míra nezaměstnanosti, podíl zeměd.na ekonom.aktivitách, počet prac.míst na 1000 obyvatel, periferní poloha, pomalý ekonomický růst, abnormálně nízký životní standad, vzdálenost od velkých měst

Postup: napřed se identifikují stávající negativní socioekonomické faktory, potom se odhadne jejich stav za 5 let, na základě výběrů rozvojových pólů a os uvnitř regionu se hodnotí místní výhody, nakonec se provede úvaha, zda region nastoupí cestu rozvoje, dostane-li podporu

            d) Věnuj pozornost činnostem v rozvojových centrech

-rozvoj vzdělávání, zdravotních ,rekreačních služeb, služeb pro bydlení, výcviku a rekvalifikaci prac.síly, vytvoření velkého a diferenciovaného prac.trhu, firmy propojené s mimoregionálním okolím, poskytnutí prostoru vybaveného infrastrukturou pro podnikatele, vylepšovat image regionu

e) Věnuj pozornost otázkám institucionalizace regionálního rozvoje, orgánům a organizacím, které jsou rozhodující a úkolům, které mají splnit včetně způsobu jejich naplňování

Institucionalizace znamená vytvořit co nejlepší pravidla a fungující orgány, které jsou nositeli reg.rozvoje.

HL.doporučení: založit a rozvinout regionální inovační politiku, zavést praxi dobře fungujících rozvojových orgánů, které musí mít v regionu sídlo, jejich základní úlohy patří do oblasti výzkumu, strategie, podpory, koordinace a provádění a dále rozvinout praxi regionálních nabídkových dokumentů, mají povahu nabídky nebo výzvy dovnitř-co míní region ve svůj prospěch dělat a ven- žádost o státní podporu.